úvod       aktuality       klub       historie       komentáře      závody       modely       foto-staré       foto-nové      video   


kontakt - Zdeněk Jaroš

mobil - 724 132 790
pevná - 487 826 366
zd.jaros@email.cz    

Mini Racing Club Česká Lípa
(spolek nostalgických důchodců)
tvorba webu

Ing. Karel Musil - webdesign
Eva Jarošová - texty, archiv
Zdeněk Jaroš - foto, grafika

Za to, že čtete tyto řádky můžou dvě věci. Tou první je fotoaparát, který jsme občas brali na závody. Tou druhou je závislost na automodelářství, které jsme se nezbavili ani v pokročilém věku. Když jsme v roce 1996 zrušili klub a přestali závodit, mysleli jsme, že už je to natrvalo. Ale roky utekly jako voda, dosáhli jsme důchodového věku a nastal problém, co budeme v důchodu vlastně dělat. Z "nudy" jsme začali digitalizovat fotoarchiv, který vznikal od sedmdesátých let na automodelářských závodech. Když jsme digitalizaci fotek dokončili, řekli jsme si, že by byla škoda, nechávat si obrázky jen pro sebe. Proto bylo dalším krokem založení tohoto webu a tak na těchto stránkách postupně přibývají fotky, dokumenty a vzpomínky. Při tom jsme si uvědomili, že žít jenom vzpomínkami nám nestačí. Začali jsme kupovat modely autíček, postavili malou autodráhu a začali znovu jezdit a pořádat závody.


2017 - stručně
Na začátku roku jsme uspořádali závod. Po 30 letech jsme obnovili hodinový závod cestovních aut "Rallye", který jsme přejmenovali na "Hodinovku". Závodu se zúčastnilo 12 pozvaných závodníků z klubů Revúca, Praha, Jablonné v Podještědí, Autodráhy.info a domácího klubu. Závod vyhrál Mirek Šostek a komentář je pod záložkou "Hodinovka"

Protože se všem účastníkům závod líbil, uspořádali jsme o prázdnách druhý závod s modely historických aut, který se jmenoval "Den veteránů". Závodu se zúčastnilo 16 závodníků, vyhrál Zdeněk Zajíček a komentář je pod záložkou "Den veteránů"

Protože se pro malou účast nekonal tradiční šestihodinový vytrvalostní závod dvojic v Revúci, rozhodli jsme se uspořádat jako náhradu vytrvalostní závod týmů s modely kategorie Gr.C - "2.4 hodin". Závod se uskutečnil 11. listopadu. Zvítězila posádka Laco Koterba / Zdeněk Jaroš a komentář je pod záložkou "2.4 hodin"



2016 - stručně
Rok 2016 byl náročný. Nepravidelně jsme se zúčastňovali seriálu Slot.it a dokončovali stavbu domácí autodráhy. Na závodech nám to zatím moc nejde, ale autodráhu už máme skoro hotovou. Byla navržená především jako "útulek" pro místní automodelářské důchodce, proto má i potřebné "retro" zařízení. Tlumená světla, bar, pohodlné židle, ušák pro rozjímání, gramo na staré LP desky a podobně. Depo s kuřáckým koutkem je v druhé části místnosti.

Dráha odpovídá pravidlům pro stavbu drah SRC. Tvar dráhy byl navržený tak, aby při tréningu nebyli potřeba žádní nasazovači. Je čtyřproudá a dlouhá jen 30 metrů, aby ji mohli důchodci bez velké námahy obejít. Nejdelší "zadní" rovina měří 6 metrů, startovní rovina je dlouhá 4,5 metru. Největší zatáčky mají poloměr 100 cm, nejmenší zatáčka má poloměr 25 cm. Dvě zatáčky jsou mírně naklopené a dvě zatáčky mají proměnný radius.

Rozteč drážek je 100 mm, proto je dráha vhodná jen pro autíčka v měřítku 1/32. Povrch je tmavošedý, hladký, epoxidový. Vodiče jsou z měděného 8 mm stínění. Invertní zdroje mají 25 A s výstupem, 14, 12, 10 V a jsou sladěné s přesností 0,1 V. Přepínání umožňuje jízdu oběma směry. Snímání kol je infračervenými čidly. Řízení je klasické "SpyTech" a pro testy modelů bylo Ing. Karlem Musilem přidané snímání, ukládání a vyhodnocení libovolného počtu časů na jedno kolo.





2015 - smutná událost
Ve věku pouhých 61 let nás opustila Jaroslava Ponocná, "barmanka Jaruška", která byla členkou klubu v letech 1976 - 1982. Plánovali jsme, že až dokončíme webové stránky s historií klubu, že Jarču po letech navštívíme a ukážeme jí, že jsme na ni nezapoměli a i ona je "na internetu". Bohužel jsme to už nestihli. Potvrdila se tak stará pravda, že nic se nemá odkládat...



2015 - požár Svazarmu
Dvacet let nás štvalo, že jsme museli zrušit klub a autodráhu kvůli sporům s majitelem budovy. Když jsme se ve středu 13. května dívali na spoušť, kterou požár způsobil, tak se nám konečně ulevilo. Při představě, jak by dráha po hašení asi vypadala jsme si řekli, "to je dobře, že už tam není..." Takže to je asi definitivní tečka za historií klubu modelářů v "Berkovce"



2015 - první test
Koncem dubna nás Mirek Šostek pozval na dráhu do Jablonného v rámci "vymetání pavučin" před květnovými závody. A tak jsem zalovil v šuplíku s dávnými zbytky modelářského materiálu. Oživil jsem dva motorky, obrousil 20 let stará kola a sestavil dvě autíčka a régly. Na dráhu jsme jeli s velkou mírou zvědavosti, zda se dá činnost, které jsme se kdysi intenzivě věnovali, zapomenout. Po prvních pár odjetých kolech se potvrdilo přísloví, že "co se v mládí naučíš....". Babička Eva byla s historickým materiálem a vysušenými koly o poznání rychlejší než já (kolo za 3,6 sec.) a ježdění jí dokonce i bavilo. Takže test automodelářských reflexů dopadl docela dobře. A tak se s velkou mírou pravděpodobnosti vrátíme v dohledné době k závodění. Zatím se nám nejvíc líbí seriál závodů autíček Slot.It, ale možná postavím i nějaké to Áčko, nebo něco rychlejšího.



2015 - comeback
Kamarádi automodeláři, za to, že čtete tyto řádky můžou dvě věci, nebo události. Tou první je fotoaparát, který jsme občas brali na závody a negativy, které nám z té doby zbyly. Tou druhou je kamarád modelář Gérard Caupene, který mě před několika lety obdaroval dráhovým autíčkem od Scalextricu.

Když jsme před dvaceti lety zrušili klub a pomalu se začali zbavovat závislosti na automodelářství, mysleli jsme, že už je to natrvalo. Ale roky utekly jako voda, dosáhli jsme důchodového věku a nastal problém, co budeme v důchodu vlastně dělat. Z "nudy" jsme začali digitalizovat fotoarchiv a k prvnímu autíčku jsem si postupně přikupoval další a další..

Když jsme dokončili digitalizaci fotek, tak jsme si řekli, že by byla škoda, nechávat si obrázky jen pro sebe a začali jsme je rozdávat známým kamarádům modelářům. A protože nemáme kontakty na všechny a byl vymyšlen internet, tak další logický krok bylo založení tohoto webu. Z bývalého klubu jsme zbyli tři, ing. Karel Musil, Eva a já. Na webu postupně přibývají fotky a vzpomínky a také moje sbírka autíček se utěšeně rozrůstá. S přibývajícím počtem autíček byl spojený další logický krok a to nákup plastové autodráhy, který jsem maskoval zájmem o vnuka. K čemu by také byla dráhová autíčka bez autodráhy, to snad pochopí každý...

Ale závodit jen o vánocích na plastové autodráze, není velká zábava a tak se rodí další logický krok, postavit dřevěnou autodráhu, ale jen malou, pro domácí účely. Máme v baráku nevyužité prostory, tak by jsme to neměli na dráhu daleko. A možná bychom mohli časem obnovit i činnost klubu.