úvod       aktuality       klub       historie       komentáře      závody       modely       foto-staré       foto-nové      video   




Třetí autodráha se stavěla v letech 1981 - 1985 podle návrhu členů klubu Zdeňka Jaroše, Zdeňka Langra a Vlastimila Daňka. Autorem elektroniky a počítačových programů byl Ing. Karel Musil. Stavba si vyžádala přes 12.500 odpracovaných brigádnických hodin. Velkou zásluhu na uskutečnění celého projektu měla hospodářka klubu Eva Jarošová, protože náklady na stavbu se vyšplhaly na 150.000 Kčs, což byla na tehdejší poměry obrovská částka. V prostorách dráhy byla také malá tribuna pro dvacet sedících diváků, depo pro závodníky a klubovna s barem přibližně pro 30 lidí.



Autodráha vznikla ve zdevastovaných prostorách bývalé tělocvičny v budově Svazarmu, kde se začínalo doslova od podlahy. Nové omítky, elektroinstalace, voda, odpad, osvětlení, obklady stěn,...



Nosná konstrukce osmiproudé dráhy byla svařená z ocelových profilů, na kterých byly položené dřevotřískové desky. Na desky byly přilepené a přišroubované 2 mm silné měděné vodiče, celkem jich bylo 624 m. Do úrovně vodičů byl povrch v několika vrstvách vyplněn tmelem a zabroušen zároveň s vodiči do roviny. Poté byl povrch přelakován černou barvou a epoxidovým lakem a znovu, tentokrát za mokra, zbroušen do roviny. Tak vznikla celistvá, dokonale hladká plocha se sametovou strukturou povrchu.



Pro každou dráhu byl samostatný 50 A zdroj 6 - 16 V s volbou napětí po dvou voltech. Boxy závodníků byly vybaveny zdířkami pro připojení dvou ovladačů, přepínačem napětí, kontrolkou zkratu a ampérmetrem. Průjezd modelů cílem snímaly fotobuňky. Počítání kol, měření časů a vyhodnocování výsledků obstarávala unikátní elektronika. Jako její základ posloužil vyřazený panel radaru s deskami a konektory, zakoupený od výzkumného ústavu Tesly Pardubice. Pro výrobu elektroniky bylo použito asi 300 kusů integrovaných obvodů. Elektronika umožňovala vyhodnocování různých typů závodů, jak na určitý počet kol, tak i na určitý čas. Elektronické stopky měřily časy s přesností na 0,001 vteřiny.



K elektronice byl později připojen počítač Didaktik Gama a tiskárna. Časy, průběžné pořadí a výsledky závodu byly zobrazovány na televizních monitorech před závodníky a v depu. Okamžitě po ukončení jednotlivých závodů byla vytištěna i kompletní výsledková listina. Za povšimnutí stojí fakt, že je popisován rok 1985, tedy doba "před-počítačová".