úvod       aktuality       klub       historie       komentáře      závody       modely       foto-staré       foto-nové      video   

Veřejné a mistrovské závody
V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byly "veřejné závody" nejvíc rozšířený typ závodů. Na veřejné závody navazovaly krajské přebory, mistrovství ČSR a mistrovství ČSSR. Modelář se musel nejprve zúčastňovat veřejných závodů, kde získával body a výkonostní třídy. Tím se kvalifikoval na krajský přebor. Když uspěl na krajském přeboru, tak postoupil na mistrovství ČSR a z "malého mistráku" postoupilo asi 30 nejlepších na mistrovství ČSSR.

Klub uspořádal v letech 1972 - 1989 celkem 36 veřejných závodů, na které jezdili závodníci z klubů Ústí n.L., Prahy, Neratovic, Brandýsa n.L, Nové Paky, Benátek n.J. a dalších českých klubů. Kromě veřejných závodů uspořádal klub 8x krajský přebor a několikrát v tomto období pořádal i závody mistrovské. Pro českolipské závodníky bylo nejúspěšnější mistrovství v roce 1980 na kterém získali členové klubu 5 titulů a jedno druhé místo. Eva Jarošová byla první v kategorii A3/24. Zdeněk Langr zvítězil v kategorii A4/24 a v kategorii A1/24 byl druhý. Zdeněk Jaroš vyhrál třikrát, v kategoriích A2/24, C2/32 a B.

Svazarm kladl větší důraz na modelářskou činnost (výrobu modelů), než na samotné závodění. Bylo proto vypsáno mnoho kategorií modelů, aby jsme si mohli dostatečně "zamodelařit". A bylo jich opravdu hodně. Základní rozdělení modelů bylo na makety a polomakety a také podle měřítka na malé 1/32 a velké 1/24. Makety se stavěly podle schváleného plánku. Musely mít zasklená okénka a světlomety, zrcátka, stěrače, výfuky, motor, kabinu řidiče, atd. Karoserie byla nabarvená, s obtisky sponzorů, prostě spousta nimravé práce. S maketami se jezdilo opatrně, protože plastová karoserie byla křehká a při bouračce se tříštila na menší kousky. A tak mohl modelář po jednom závodě a po jedné bouračce začít model znovu stavět. Polomakety byly vhodnější k závodní jízdě. Karoserie byla většinou z průhledné odolné hmoty (lexanu), která byla natřená z vnitřní strany. Karoserie nemusela mít vystříhaná okénka a blatníky, proto její výroba nedala tolik práce a lépe snášela nárazy.

Existovalo celkem 15 kategorií modelů + dvě žákovské. Veřejné závody byly vypsány pro všechny kategorie a závodník mohl přihlásit 4 modely. Závod se skládal z rozjížděk, kdy všichni závodníci jeli ve dvojici 2x5 kol na čas. Potom podle počtu drah té které autodráhy, postoupili nejrychlejší (obvykle čtyři) z rozjížděk do finále, které se jelo na 4x10 kol. Na veřejných závodech tedy převažovalo čekání, až se na závodníka dostane řada pro krátkou jízdu. Potom u většiny následovalo zklamání z toho, když nepostoupili do finále. Takže ti pomalejší si na "veřejňáku" příliš nezajezdili. Tento způsob závodů postupně upadal a místo toho se začaly pořádat jednorázové (pohárové) závody, na kterých se startovalo jen s jedním modelem a jezdilo se delší dobu. V České Lípě to byla hodinovka "Rallye", která se jezdila s maketami cestovních aut (A3/24) a závod GT, který se jezdil s rychlými polomaketami sportovních aut (C2/24).