úvod       aktuality       klub       komentáře      závody       modely       historie       foto-staré       foto-nové      video   
foto

Období druhé dráhy v letech 1974 - 1981
Slavnostní zahájení provozu nové autodráhy se konalo 23.9.1974 za účasti pozvaných hostů veřejného a politického života. Druhá klubová autodráha se stavěla svépomocí v průběhu roku 1974, za finančního přispění ONV, MěNV a OV Svazarmu. Členové klubu na stavbě odpracovali 2100 hodin. Autodráha byla pětiproudá, dlouhá 23 metrů, zdroje měly volitelné napětí, průjezd modelů snímaly fotobuňky a počet ujetých kol se zobrazoval na světelné tabuli. Měla v té době špičkovou úroveň. K dráze se vešel ještě maličký bar pro podávání občerstvení na závodech a sedačky asi pro deset diváků. Vedlejší místnost po první dráze se používala jako depo a dílna pro žákovský kroužek. Nejvíce hodin na stavbě odpracovali členové Jaroslav Bureš, ing. Karel Musil, Vlastimil Daněk, Petr Brokeš, Petr Viewegh, Jaroslav Kostuň a Vladimír Kuchař.



Změny se odehrávaly také ve vedení klubu. V polovině roku 1976 se Jaroslav Bureš pro časové zaneprázdnění vzdal předsednictví a novým předsedou klubu byl zvolen Vladimír Kuchař. Do funkce hospodářky byla zvolena Eva Jarošová a revizorem se stal ing. Karel Musil. Na jaře 1978 Vladimíra Kuchaře vystřídal ve funkci předsedy Karel Žinkovský. Ani ten však ve funkci předsedy klubu dlouho nevydržel a tak byl na začátku roku 1979 zvolen dosavadní předseda Zdeněk Jaroš.

Klub si dobře vedl jako pořadatel závodů. Trojice členů Ing. Karel Musil a Vladimír Kuchař jako rozhodčí a Eva Jarošová jako ředitel závodů dokázala zajistit hladký průběh každého pořádaného závodu. Klub uspořádal několikrát mistrovství ČSR. V roce 1975 mistrovství ČSR juniorů, v roce 1976 a 1980 mistrovství ČSR seniorů a v roce 1977 mistrovství ČSR žáků. K tomu patřilo i pořádání krajských přeborů, které byly důležité pro postup na závody mistrovské. Pohárových závodů "GT" se zúčastňovali závodníci nejen z českých a slovenských klubů, ale také z modelářských klubů v NDR. Klub uspořádal v letech 1974 - 1981 celkem 45 celostátních oficielních závodů. Pohárovým závodům jsou věnovány samostatné kapitoly.



Členové klubu se na dráze scházeli každou středu, kdy byl tzv. klubový den. Ten den bývala dráha otevřená i pro veřejnost. Za poplatek 2 Kčs si mohl návštěvník půjčit klubové autíčko a 20 kol jezdit. Návštěvníci si také mohli dopřát občerstvení v klubovém baru, protože klub automodelářů měl v té době k provozování pohostinské činnosti povolení. Ježdění pro veřejnost, jak jsme tomu říkali, ale nevydrželo dlouho, protože nebylo výdělečné a byly stálé problémy s údržbou modelů. Po čase proto zůstala dráha při klubovém dni otevřená jen pro členy klubu, na trénování a pořádání klubových závodů.

Důležitá klubová činnost bylo vedení kroužku žáků, který byl zčásti financovaný Okresním domem pionýrů a mládeže. V kroužku se jednou týdně scházelo asi deset dětí a pod vedením Zdeněka Jaroše a Vlastimila Daňka zhotovovali své první dráhové modely. Žáci dosahovali úspěchů nejen na veřejných závodech, ale i v krajském a později i celorepublikovém měřítku. V květnu 1976 postoupil žák Petr Nagy, jako vítěz krajského přeboru na mistrovství ČR žáků do Brna. Vedení kroužku bylo pro klubový život důležité také proto, že jak žáci postupně dorůstali do juniorského věku, přicházela za nimi do klubu děvčata. To jednak trochu zpestřovalo nudný život modeláře, ale také jsme dívky využívali pro pomocné činnosti při pořádání závodů.



Někteří členové klubu byli úspěšní závodníci. Vyhrávali na veřejných a pohárových závodech i na závodech mistrovských. Na MR ČSR seniorů v roce 1980 získali členové klubu Eva Jarošová, Zdeněk Jaroš a Zdeněk Langr 5 mistrovských titulů a jedno druhé místo. Na závody se jezdilo i do klubů v jiných městech. Nejčastěji do spřáteleného klubu v Ústí nad Labem, na dráhy do Prahy, do Benátek nad Jizerou, Žďáru nad Sázavou, Nové Paky, Neratovic, Plzně a na další dráhy. Jezdili jsme také pravidelně na Velkou cenu Hydrostavu do Bratislavy, kde jsme se poprvé setkávali se závodníky ze západu.



Kromě stavění modelů dráhových aut a účasti na závodech jsme v té době také občas museli projevit své politické uvědomění. Přeci jenom jsme byli brannou organizací Svazarmu. Každý rok se několik členů klubu zúčastňovalo prvomájového průvodu a v roce 1976 jsme dokonce uspořádali na Den Svazarmu DZBZ (Dukelský závod branné zdatnosti). Tato akce spočívala v tom, že jsme nakoupili basu piv, špekáčky a chleba, vzali dvě vzduchovky a vydali jsme se na kopec Špičák. Na kraji letiště jsme si udělali ohýnek, opekli špekáčky a přitom jsme si všichni vystřelili ze vzduchovky na terč. Ta střelecká soutěž se jmenovala Zlatá jízdenka. Žáci z kroužku si potom ještě trochu zaběhali po lese a my dospělí jsme o tom napsali podrobnou zprávu pro nadřízený orgán a všichni byli spokojení. ( video "DZBZ - opékání špekáčků" )



V roce 1980 se v hlavách Zdeňka Jaroše a Zdeňka Langra začala rodit myšlenka na stavbu nové dráhy, protože stávající dráha pomalu přestávala vyhovovat stále rychlejším modelům a také elektronické vybavení zastarávalo. Během několika měsíců a mnoha hovorů začala tato myšlenka nabývat konkrétních obrysů. Chtěli jsme postavit moderní dráhu, podobnou autodráhám, které byly v USA. Dráha měla mít 8 jízdních pruhů, délku 40 metrů, moderní elektroniku a zázemí pro závodníky. Zásadní problém byl, kde bude nová autodráha postavená a kde na stavbu dráhy klub sežene peníze.



Začali jsme hledat vhodný prostor. Od orgánů veřejné správy jsme dostali několik návrhů. Například prostory divadélka na Střelnici (Luxor Club), nebo nevyužívanou budovu kostela narození Panny Marie v ulici Vítězství (dnešní Mariánská). Nakonec jsme se rozhodli pro nevyužitou tělocvičnu v přízemí OV Svazarmu. Zdeněk Jaroš, Zdeněk Langr a Vlastimil Daněk připravili návrh na využití tohoto prostoru včetně výkresů a makety v měřítku 1:20. Ing. Karel Musil začal pracovat na návrzích úplně nové elektroniky k dráze, která byla navržená z integrovaných elektronických obvodů. Maketu autodráhy, která obsahovala zařízení celého prostoru, autodráhu i s modely aut, klubovnu, barem a dílnou s pracovními stoly jsme používali k přesvědčování předsedy OV Svazarmu Václava Savky a předsednictva OV. V dubnu 1979 nám předsednictvo místnost přidělilo a přislíbilo nám i počáteční finanční dotaci. Ale to už je zase jiná kapitola....