Firma Slot.it představila novou sérii modelů ze závodů DTM. Jde o modely vozu Alfa Romeo 155 V6 Ti v měřítku 1/32, které se zatím dodávají ve dvou verzích. Model továrního auta v červenobílé barevné kombinaci (na fotografiích), se kterým jezdil v roce 1993 Alessandro Nannini a model v oranžové barvě Jägermeisteru, se kterým závodil v roce 1994 Michael Bartels.

Tým Alfa Corse připravil typ 155 pro seriál DTM (Deutsche Tourenwagen Meisterschaft) v roce 1993. Nové auto ve své první sezóně deklasovalo německou konkurenci. Tovární piloti Nicola Larini a Alessandro Nannini vyhráli 12 z 20 závodů a Nicola Larini se s 10 výhrami stal celkovým vítězem šampionátu 1993. Alfa Romeo 155 měla 2,5 litrový motor V6 s atmosférickým sáním, umístěný před přední nápravou, který měl výkon 420 k / 11.500 ot. Šestistupňová sekvenční převodovka, umístěná pro lepší rozložení váhy ve středu auta, poháněla všechna čtyři kola. Pro zvýšení přítlaku mělo auto komplikovanou aerodynamiku umístěnou v předním nárazníku a na bocích auta. Další technická data jsou uvedená v tabulce.

Alessandro Nannini měl dramatickou kariéru. V roce 1990 jezdil poměrně úspěšně s F1 ve stáji Benetton. Na podzim téhož roku havaroval s vrtulníkem. Při havárii mu rotor usekl pravou ruku v zápěstí, ale lékařům se mu jí podařilo přišít. V roce 1992 se Nannini pokoušel o návrat do F1 ve stáji Ferrari, ale formulový vůz nedokázal řídit. K závodům se vrátil v roce 1993 s Alfou Romeo.

Model se dodává v průhledné výstavní krabičce. Model je tradičně dobře zpracovaný s kvalitně provedenými detaily a perfektním potiskem. Jen barva karoserie mohla být trochu výraznější,protože působí trochu "plastikově" a na testovaném modelu byl na chladiči křivě nalepený znáček Alfy. To jsem ale objevil až při zvětšování fotek, okem to vidět nebylo. Detaily jsou tak dobře zpracované, že například fotky vlečného oka na zádi vozu, by se daly klidně zaměnit za fotky téhož dílu, na skutečném autě. Model je vybavený "inline" držákem motoru (kolmo na zadní osu), který ale nejde zaměnit za jiný typ, což je škoda. Motor je typ V12/4 s černým čelem, pravoúhlý převod 28 zubů je plastový s mosaznou přírubou, mosazný pastorek má 9 zubů. Ostatní rozměry jsou uvedené v tabulce.

Model se testoval na 30 m dřevěné slabě namazané autodráze. První test se jel s modelem vyndaným z krabičky bez úprav. Navzdory charakteristickému zvuku pravoúhlého převodu, tvrdým pneumatikám a poměrně vysoké karoserii byl model stabilní a zajel jedno kolo za 9 vteřin. Další test se jel s obroušenými (nenalepenými) koly a s malým dovážením 2x5 gr na bočnicích. Model se výrazně zklidnil a trochu zrychlil, kolo za 8,3 vteřiny. Při větším zrychlení v zatáčkách se začne model smýkat, ale nemá tendenci k převrhnutí.

Po úpravě modelu podle pravidel seriálu Slot.it model zrychlil na 7,5 vteřiny na jedno kolo. Při úpravě se měnila klec motoru (offset 1,0mm), převodový poměr na 10/26, přední pneu zero grip, zadní pneu P6 (nebo F15). Dovážení modelu 2x5g ve středu bočnic. Na pneumatikách P6 se při akceleraci prosmekávají kola a model dostává smyky. Na pneumatikách F15 vyjíždí model při akceleraci z drážky. Ale navzdory vysoké karoserii a malé šířce modelu (pouhých 58mm) je možné jezdit závodním tempem bez častějších kolizí.
(pro porovnání - model ze stejné kategorie "Daytona", široký 61mm, jede kolo za 7,3 s.)