vybavení "dílny"
- rovná destička z překližky, cuprexitu - 150x100 mm
- šroubovák s šestihranem 0,9 mm pro imbus červíky M2
- plochý šroubovák 3mm a křížový šroubovák PH0
- malé nůžky, pinzeta a odlamovací nůž (balzák)
- malé ploché kleště a malé stranové štípačky
- jemné smirkové papíry zrnitost asi 150 a 240
- průsvitná izolepa a oboustranná lepící páska
- vteřinové lepidlo (prstolep) v malé tubičce

Montáž modelu dělejte na světlé látce prostřené na pracovní ploše. Látková podložka zabrání tomu, aby se šroubek, nebo jiný malý díl, který při montáži upadne, nezakutálel a neposkakoval. Na světlé látce je zakutálený šroubek také dobře vidět.

Model se skládá ze tří samostatných částí. Základní díl modelu je podvozek na kterém drží vodítko, přední osa a přední kola. Do podvozku je přišroubovaný čtyřmi šroubky "držák motoru", který drží motor, zadní osu, převod a zadní kola. Třetí díl je karoserie autíčka, která je k podvozku uchycena dvěma šroubky. (na obrázku je model Slot.it - Alfa Romeo 33/3)

Celé autíčko rozebereme a začínáme sejmutím karoserie. Potom povolíme červíky na zadních kolech a převodu a stáhneme kola a převod z osy. Přední disky jsou plastové a jsou na osu jen nasunuté. Tahem a mírným kroucením jdou z osy stáhnout. Přední osu drží ve sloupcích podvozku posuvná plastová "ložiska". Z vodítka vyšroubujeme červíky, které drží kabely a kartáčky. Čep vodítka na horní straně stiskneme k sobě tak, aby šlo vodítko vysunout z podvozku. Povolíme čtyři šroubky na držáku motoru, aby šlo s držákem motoru pohybovat. Pevně utažený držák by ovlivnil kontrolu rovnosti podvozku. Odstrojený podvozek položíme na montážní destičku a zkontrolujeme, zda není prohnutý, nebo zkřížený. U modelů, které se dodávají sestavené (v krabičce) je podvozek obvykle rovný. Pokud není podvozek rovný musí se vyrovnat v horké vodě. (rovnání podvozku je popsáno pod záložkou "úprava modelů na závody" - rovnání podvozku)

Největší překážka rychlé jízdy modelu po dráze jsou křivá, házející kola. Proto je potřeba pneumatiky obrousit dokulata. Pneumatiky jsou na disku pouze navlečené. Je možné brousit i nenalepené pneumatiky, ale je lepší pneumatiky nalepit, především zadní, aby při jízdě nedocházelo k protáčení na disku. Smirkovým papírem navinutým na kulatině zdrsníme patky pneumatiky. Z disku vysuneme ozdobnou výplň. Disk má ve středu větší průměr, který vyplňuje střed pneumatiky. Pneumatiku lepíme k disku pouze za bočnice (patky), běhoun pneumatiky musí zůstat nepřilepený. Kraje disku na které dosedá pneumatika očistíme benzínem, acetonem, nebo mechanicky (smirkem). Pneumatiku navlékneme na disk a kolo nasuneme na osu, aby jsme ho mohli při lepení lépe držet. Je ale lepší osičku s diskem pevně upevnit naříklad nasunutím do dírky v montážní desce, nebo ve svěráku, aby jsme měli obě ruce při lepení volné.
Pneumatiky se lepí vteřinovým lepidlem (prstolepem). Je možné použít běžně prodávané lepidlo v tubičce (např. Loctite) v řídkém, nebo gelovém provedení. Při použití řídkého lepidla se musí pracovat rychle, protože k přilepení dochází okamžitě. Při použití gelu je možné s nalepenou pneumatikou krátkou dobu na disku pohybovat. V obou případech musí být lepidla málo, aby nevyteklo na povrch pneumatiky a musí se pracovat rychle a opatrně. Hrotem tubičky prstolepu odtáhneme pneumatiku od disku a po celém obvodu naneseme malou vrstvu lepidla. Totéž uděláme z druhé strany pneumatiky a necháme lepidlo delší dobu zaschnout. Stejný postup je u předních kol, ale lepení předních pneumatik není nezbytné.

Před broušením nasadíme zadní osu, převod a kola. Utáhneme šroubky držáku motoru, nasadíme vodítko a připojíme kabely. Na rovnou destičku asi 50x80 mm nalepíme oboustrannou lepenkou smirkový papír zr.150. Při broušení použijeme pro napájení modelu díl autodráhy s připojeným zdrojem, nebo jiný zdroj stejnosměrného napětí. Model zapojíme na napětí a točící se kola postupně přitlačujeme k destičce se smirkem a brousíme. Při broušení je důležité udržet kola nad smirkem ve stabilní a vodorovné poloze. Udržování polohy si usnadníme podložením podvozku pod zadní osou pružným materiálem, např. plátkem molitanu. Kola se musí přitlačovat pomalu, aby se postupně obrušovaly jen nerovnosti a obě pneumatiky se obrušovaly na stejný průměr. Po obroušení běhounu pneumatiky se ještě obrousí (zakulatí) vnitřní i vnější hrana pneumatiky. Stejným způsobem se mohou obrousit i přední kola, která se jen nasunou na osu místo zadních kol. Není to ideální způsob broušení kol (modeláři používají speciení brusku), ale pro jízdu na domácí autodráze to bude dostatečné.

Po broušení model vyčistíme od prachu a vyfoukáme také motor. Složíme přední osu a kola. Pokud jsou přední plastové disky na ose volné, kápneme do disku trochu vteřinového lepidla. Přední náprava musí mít malou stranovou vůli asi 0,1mm, aby se volně otáčela a pohybovala (kývala) ve svislém směru. Složíme zadní osu, převod a kola. U modelů, které mají motor souběžně se zadní osou a čelní převod, musí být na zadní nápravě malá stranová vůle asi 0,1mm, aby se osa mohla volně otáčet. U modelů s motorem uloženým podélně s pravoúhlým převodem, je stranová vůle vymezená osou motoru, která zapadá do drážky v převodu. Čtyři šroubky, které drží střední díl (držák motoru) zůstanou povolené, aby se držák volně pohyboval do všech stran a trochu se kýval. Mezi výstupky na podvozku a držáku je mezera asi 0,2mm. Nakonec namažeme ložiska zadní osy a ložiska motoru kapkou oleje a podvozek je připravený k jízdě.

Na jemném smirku zabrousíme spodní hrany karoserie do roviny. Karoserii položíme na smirkový papír položený na rovné ploše a malým tlakem zbrousíme nerovnosti. Rovinu kontrolujeme položením na montážní destičku. Karoserie by se měla dotýkat destičky po celém obvodu. Odstraníme otřepy po broušení a můžeme srazit hrany na vnitřním obvodu, aby karoserie nedrhla o podvozek. Zkontrolujeme kvalitu sesazení jednotlivých dílů karoserie a také to, jestli připevnění některých větších dílů (vysklení, řidič,..) nedeformuje (nezkroutí) spodní rovinu karoserie. Díly jsou ke karoserii připevněné pouze natavením výstupků čepů. Pokud je některý díl volný, nebo nedrží vůbec, použíjeme velmi opatrně hrot pistolové pájky pro natavení. Díl se dá přilepit i vteřinovým lepidlem. Lepidlo se na spoj nepřidává z tubičky, ale kapka lepidla se vymáčkne na podložku do té se namočí hrot (silná jehla, nebo naostřená sirka) a pomocí hrotu se lepidlo nanese na spoj.
Vteřinovým lepidlem se nesmí lepit čiré díly karoserie (okna, světla), protože by přestaly být průhledné (zmatní).

Na zkompletovaný a odzkoušený podvozek přišroubujeme karoserii. Šroubky se nedotahují napevno, karoserie se má trochu naklánět do stran. Se správně sestaveným modelem, který je položený na dráze, by mělo jít pohybovat trochu dopředu, dozadu a do stran (bez pohybu kol) a karoserie by se měla trochu naklánět, ale nesmí se dotýkat dráhy.

Nepřítel dobrých jízdních vlastností modelů je prach na autodráze a na pneumatikách. Před jízdou je dobré vyluxovat a otřít povrch autodráhy vlhkou utěrkou. Zadní kola se čistí také otřením vlhkou utěrkou. Kartáčky na vodítku se musí udržovat čisté a ploché. Čistí se technickým benzínem a pokud jsou "zacuchané", tak se srovnají (splácnou) plochým šroubovákem a trochu napruží, aby měly dobrý kontakt s vodiči. Modely jsou při jízdě přidržovány k dráze magnety umístěnými v podvozku, ale jízdní vlastnosti modelu je možné zlepšit dovážením. Používají se na to například olověná tělíska pro vyvažování kol v pneuservisech. Závaží se lepí oboustrannou lepenkou na přední část bočnic podvozku (za přední kola). U dováženého modelu se posune těžiště víc dopředu, vodítko je víc přitlačeno do drážky, kartáčky mají lepší kontakt a model je méně náchylný na vypadávání. Závaží ale nesmí být moc těžké, maximálně 5+5 gramů, protože by byl přetěžovaný motor modelu.

Na dráhách, které se nerozebírají a jsou stále postavené, je možné jezdit i s modely bez magnetů. S modely bez magnetů se jezdí na velkých "dřevěných" dráhách při závodech které pořádají automodelářské kluby. Jízda bez magnetů je zábavnější, ale také náročnější na ovládání modelu. Pro zlepšení přilnavosti modelu v zatáčkách se používá specielní přípravek, kterému se hovorově říká "med" (např. NSR 4602). Přípravek vytvoří v jízdní stopě lepivý povrch, který nevysychá. Dráha a pneumatiky se v takovém případě udržují otřením technickým benzínem. Ale přípravek (med) je velmi obtížné z dráhy úplně odstranit.