2. závod seriálu Slot.it Revúca - 6.5.2017 (Z.J.)
Druhý závod letošního seriálu Slot.it se konal v sobotu 6.května na Slovensku v Revúci. Z České Lípy je to do Revúce daleko,
přes 600 kilometrů, což je pro nás důchodce docela náročná cesta. Pro zvídavé přidám informaci o tom, že v blízkosti Revúce
je u obce Telgárt (dříve Švermovo) zajímavá světová rarita. Je to železniční smyčka, která překonává na délce 2,3 kilometru
výšku 38 metrů. Železniční trať je z větší části vedená tunelem dlouhým 1,2 kilometru (více najdete na internetu).
Autodráha s názvem "Minimaranello" je podle našeho názoru v současnosti nejlepší dráha, na které se seriál Slot.it jezdí.
Dráha je dlouhá 42,5 metru, má rytmický tvar bez záludných míst a na závod byla výborně připravená. Také bufet
a záchody byly na dobré úrovni. Pořadatelé připravili i sváteční (vánoční) oběd, řízek s bramborovým salátem. K tomu se
někteří závodníci ještě dožadovali vhodného hudebního doprovodu, ale koledy se nekonaly. Závodu se zúčastnilo 23 závodníků
z klubů Bílina, Jihlava, Olomouc, Česká Lípa, Autodráhy.info a domácího klubu. Závod probíhal bez komplikací a v přátelském
prostředí. Všechny kategorie vyhrál, jak se dalo předpokládat, domácí závodník a loňský vítěz seriálu Rado Johan. Druhý byl
také domácí závodník Laco Koterba a na třetím místě skončil Jiří Nováček z Jihlavy. Gusto Musl se nedokázal na závody
potřebně koncentrovat, protože musel zvládnout funkce pořadatele, závodníka a dědečka mechanika, proto skončil až čtvrtý.
My jsme se pohybovali v polovině startovního pole, kde jsou výsledky velmi těsné a ke ztrátě několika míst v pořadí stačí
jedno vypadnutí, což se nám pravidelně dařilo.
|
Domácí využili připravenou dráhu druhý den pro pořádání svého "místního" závodu, hodinovky s modely Honda. Po domluvě s předsedou
klubu Laco Koterbou jsme protáhli náš pobyt v Revúci o jeden den a startovali jsme i v tomto závodě. Hodinový závod pro nás byla
dobrá příležitost na trénink před letošní Šestihodinovkou, která se pojede začátkem září. Laco přivřel oči a nechal nás závodit
v poháru Honda s modely BMW, na které jsem ale nalepil logo Hondy, aby byly trochu maskované. V kvalifikaci na "hodinovku"
Evě o kousíček unikla první skupina. Protože výsledek pro nás nebyl rozhodující, odjeli jsme závod v "tréninkovém režimu" a
zkoušeli různé nastavení ovladače. Svezení to bylo ale pěkné.
Zpáteční cesta byla stejně dlouhá a únavná, ale bylo dost času na přemýšlení a hodnocení naší obnovené závodní kariéry.
Už někdy v roce 1980 jsme si řekli, že přestaneme jezdit "veřejné závody". Připravovat větší počet autíček (pro dva závodníky)
bylo příliš časově náročné. Teď je rok 2017 a děláme opět stejnou věc jako před 35 roky. Autíčka jsou to sice krásná a závodění
nás docela baví, ale délka seriálového závodu, který se jede v pěti kategoriích a příprava 10 - 12 autíček je na nás příliš náročná.
A tak jsme se cestou dohadovali, jestli a jak budeme v závodění pokračovat. Zatím máme v plánu další výlet do Revúce na šestihodinový
závod a dál teprve uvidíme...
|
